Motýli :o)
Ani letos jsem si nenechala ujít výstavu motýlů ve Fata Morgáně . Moc jsem se na ni těšila, že si ji konečně pořádně vychutnám, protože holčičky už jsou v podstatě samohlídací a Hynka jsem plánovala někomu hodit na krk. Jó, zlatý voči 
Hynka se mi udat nepodařilo a ještě ke všemu jsem zas měla jeden ze svých geniálních nápadů. Skleník je normálně krásně průjezdný i s kočárkem, ale protože Hynečka určitě budou motýlci zajímat a určitě si bude chtít každou chvíli nějakého prohlédnout zblízka, tak nemá smysl tahat kočárek dovnitř. Akorát by mi překážel a Hynek by byl nervózní (rozuměj – uječenej) z toho, jak ho furt vyndavám a zandavám... i nechala jsem kočárek stát u šaten a vydala se dovnitř s Hynkem za ruku.
Dopadlo to tak, jak to dopadnout muselo, nebylo vyhnutí... Sotva jsme prošli přes kontrolu vstupenek, Hynek se zorientoval v nastalé situaci, vytrhnul se mi z ruky a než jsem se vzpamatovala a dohonila ho, pokoušel se škubat kytičky. To celkem nebylo nic proti tomu, že v části s motýly se snažil v nestřežených okamžicích přelézat zábradlí a jít si zaplavat k rybičkám a sotva jsem ho odtamtud servala a postavila na zem, vrhl se chytat motýly. K infarktu jsem pracovala ve chvíli, kdy dítě, které se na ulici obvykle zastavuje u každého mravence a důkladně si jej prohlíží, si na chodníčku nějak nevšimlo motýla velikosti mužské dlaně a duplo na něj... Naštěstí je Hynek muší váha, takže motýl se otřepal a odletěl. Sice poněkud motavě, ale odletěl. Usadil se na okně a po chvíli už byl zas zcela fit a létání mu opět nečinilo potíže. Motýlovi, ne Hynkovi. Hynka jsem naopak pevně držela za ruku či na ruce, aby už poletovat po skleníku nemohl.
Vzhledem k vynaloženému úsilí se mi moc fotit nedařilo. Však si to zkuste, když v jedné ruce držíte foťák, kterým se snažíte zaostřit motýla, a ve druhé vší silou svíráte dítě, které se vám pro změnu snaží svojí vší silou vykroutit a zmizet mezi kytičkami... Nicméně nějaké fotky vznikly, tak prosím, tady jsou:
[ 13.04.2007 ] [ ] [ Foto ]